1. Může být žadatelem nově založený subjekt, tj. subjekt bez vlastní historie? Pokud je historie vyžadována, je možné ji dokladovat skrze „mateřskou“ společnost, který daný nový subjekt založila?
S ohledem na požadavek na posouzení finančního zdraví žadatele na základě minimálně dvou posledních uzavřených účetních období se standardně nepředpokládá, že by byl žadatelem nově založený subjekt. Podpora není běžně poskytována nově vzniklým firmám bez adekvátní historie a s existencí vysokého rizika jejich selhání v průběhu udržitelnosti projektu. Žadatel nicméně může předložit i žádost o podporu, která v rámci posouzení finančního zdraví nebude obsahovat kompletní údaje za dvě uzavřená účetní období, v takovém případě pak bude výsledek posouzení finančního zdraví vždy negativní (hodnota F). V této situaci je připuštěno, že může dojít k individuálnímu posouzení finančního zdraví žadatele na základě dodání dalších souvisejících podkladů, které by měly jednoznačně prokazovat naplnění všech relevantní kritérií, která jsou v rámci posouvání finančního zdraví hodnocena. I za předpokladu, že by žadatel tímto individuálním posouzením finančního zdraví prošel s kladným výsledkem, tak bude v každém případě vždy vyžadováno doložení jiného způsobu zajištění garance závazků plynoucích z přijetí podpory z prostředků OPD.
2. Jakým způsobem je posuzováno, zda je žadatel vlastníkem příslušné dobíjecí infrastruktury? K jakému okamžiku toto musí žadatel plnit – k okamžiku podání žádosti o dotaci až ke zprovoznění DS či k jinému okamžiku?
Žadatele musí být vlastníkem příslušné dobíjecí infrastruktury (předmětu podpory) minimálně do konce udržitelnosti projektu. Dokladování vlastnictví (či zajištění) související infrastruktury, která není financovaným předmětem podpory (např. příslušný pozemek) není v rámci žádosti o podporu dokladováno. V odůvodněných případech však může být v rámci hodnocení žádosti o podporu toto doložení ze strany Řídicího orgánu dodatečně vyžádáno.
3. Je možné ve výzvě žádat o více projektů najednou? Tedy jeden žadatel – např. obec a další obce by byly Partneři s finančním příspěvkem. Realizace by probíhala u žadatele i u partnera s FP.
Partnerství lze i ve Vámi popsaném případě teoreticky využít, nicméně upozorňujeme, že musí být respektovány požadavky uvedené v Pravidlech pro žadatele a příjemce v kapitole 4.6 (Partnerství na úrovni projektu) a dále všechny relevantní požadavky uvedené ve specifických podmínkách. Zejména upozorňujeme na skutečnost, že žadatel/příjemce musí být vlastníkem podpořené infrastruktury a dále, že výhradně subjekt žadatele/příjemce je vůči Řídicímu orgánu odpovědný za plnění všech podmínek souvisejících s poskytnutou podporou.
4. Jak se uvádí ve Specifických podmínkách „Posouzení finančního zdraví žadatele představuje posouzení ekonomických ukazatelů hospodaření žadatele, které se zakládá zejména na účetních údajích (účetní závěrka) minimálně za poslední dvě účetní uzavřená období (období za posledních uzavřených 24 kalendářních měsíců).“ Znamená to, že je nutnou podmínkou, aby žadatel měl ukončena 2 daňová období? Je možné uvádět v žádosti 1 uzavřené daňové období, nebo je nutné zvolit nějaký alternativní postup?
Uvést jedno uzavřené účetní období bohužel nestačí. Podpora není běžně posykována nově vzniklým firmám bez adekvátní historie a s existencí vysokého rizika jejich selhání v průběhu udržitelnosti projektu. Nicméně určité řešení zde možné je. V nápovědě v souboru určeného pro výpočet finančního zdraví je mimo jiné uvedeno: „V případě výsledku F pro finanční zdraví nebo pro ověření kapitálové přiměřenosti umožňuje ŘO individuální ověření finančního zdraví žadatele.“ Součástí individuálního posouzení může být i požadavek na zajištění garance závazků plynoucích z přijetí podpory z prostředků OPD. V případě, že žadatel vyplní údaje pouze za jedno uzavřené účetní období, bude výsledek vždy negativní (hodnota F). V této situaci je připuštěno, že může dojít k individuálnímu posouzení finančního zdraví žadatele na základě dodání dalších souvisejících podkladů, ze kterých by muselo jednoznačně vyplývat, že žadatel dostatečně naplňuje všechna relevantní kritéria, která jsou v rámci posouvání finančního zdraví hodnocena. I za předpokladu, že by žadatel tímto individuálním posouzením prošel s kladným výsledkem, tak bude v každém případě vyžadováno doložení „zajištění garance závazků plynoucích z přijetí podpory z prostředků OPD“.
Doplnění dne 14.3.2024:
Takovým souvisejícím podkladem může být bankovní záruka nebo garance mateřské společnosti. Parametr kapitálové přiměřenosti lze případně taktéž pozitivně ovlivnit adekvátním navýšením základního kapitálu společnosti. Finanční zdraví nebo ověření kapitálové přiměřenosti s výsledkem F může být předloženo k posouzení ještě před podáním žádosti.
5. V dokumentu Specifické podmínky programu veřejné podpory – Podpora infrastruktury pro alternativní paliva je uvedeno v kapitole 5.1.1 Partnerství na úrovni projektu. Není tedy možná i tato cesta, kdy jsou do projektu zapojeny dva subjekty Příjemce a Partner, kdy příjemce splňuje požadované vlastnosti finančního zdraví a partner realizuje vlastní výstavbu?
Co se týče Vámi zmíněného postupu, tak vždy platí, že finanční zdraví (stejně tak jako i další povinnosti), je ověřováno pouze na úrovni žadatele/příjemce. V případě zapojení partnera do projektu je ve vztahu k poskytovateli podpory stále vždy zodpovědný za plnění všech povinností výhradně žadatel/příjemce. Nicméně zmíněný postup se nejeví být v souladu s tím, jakou roli by měl mít v rámci projektu partner. Obecně platí, že zapojením partnera nesmí docházet k obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek, tzn. to co může běžně pro žadatele realizovat na základě soutěže více subjektů, tak to nelze přenášet na partnera. Typická role partnera projektu může být např. poskytnutí jeho pozemků pro umístění dobíjecích stanic. Vámi uvedený postup, při kterém by partner zajistil výstavbu, se tedy nejeví být s výše uvedeným principem zcela v souladu.
6. Je potřeba předložit majetkové vypořádání o místě výstavby dobíjecí stanice i s ohledem na udržitelnost projektu? Jakým způsobem je potřeba přistupovat k lokalitám, kde by dobíjecí stanice stála na soukromém pozemku?
Žadatel by měl mít danou lokalitu zajištěnu minimálně po celou dobu udržitelnosti projektu. Dle specifických podmínek ale doložení tohoto zajištění nevyžadujeme. Lze tedy využít i nájemní smlouvu na pozemek třetí osoby. Nicméně přitom musí zároveň platit, že příjemce je vlastníkem příslušné dobíjecí stanice a nesmí ji do konce doby udržitelnosti převést na jinou osobu či ji zastavit.
7. Příručka uvádí, že „podpora je nepřevoditelná mezi podnikatelskými subjekty, s výjimkou postupu připuštěného rozpočtovými pravidly“. Ve smyslu výše citovaného ustanovení, za jakých podmínek může dojít k převodu podpory v souladu s rozpočtovými pravidly?
Jedná se pouze o situace popsané v rámci § 14a zákona č. 218/2000 Sb. Konkrétně tedy pouze v případech, kdy se subjekt žadatel účastní fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost.
8. Je možné definovat podmínky, při jejichž splnění by Příjemce dotace byl schopen převést dotovanou infrastrukturu pod jiný subjekt (IĆ) v době realizace a/nebo udržitelnosti? Je důležité zachování IČ příjemce, popř. jak nahlížet na převod v rámci propojených subjektů v rámci skupiny podniků? Lze uskutečnit tento převod a současně zajistit, tak aby byl Řídící orgán schopen dosáhnout svými kontrolními mechanismy na osobu příjemce dotace a vymáhat plnění podmínek poskytnutí dotace?
Předmět dotace nelze převést na jiný subjekt, a to ani v rámci propojené skupiny.
9. Je podmínkou porušení dotace, pokud do vlastnické struktury příjemce vstoupí jiný subjekt nebo pokud i jiný subjekt nabude až 100% podílu příjemce dotace (IČ příjemce zůstane stejné).
Změna vlastnické struktury žadatele není porušením podmínky dotace, nicméně takováto změna může mít dopad do posouzení finančního zdraví žadatele a do posouzení, zdali žadatel není podnikem v obtížích. Při změně vlastnické struktury je tedy standardně požadováno doložení příslušných aktualizovaných příloh žádosti o podporu, které jsou následně opětovně posouzeny.
10. Pro podání žádosti o podporu stačí výpočtový formulář prokazující finanční náročnost z hlediska stavebních prací, nebo je nutný položkový rozpočet stavby v xls. Souboru? Pokud je nutný stavební rozpočet, postačuje v agregovaných položkách, nebo již položkově členěný?
Dle specifických podmínek (str. 19) je požadováno toto: „Finanční rozpočet projektu je povinně dokladován v podobě tabulky rozpočtu. Dle uvážení žadatele je možné doložit i další rozpočtovou dokumentaci (např. podrobný položkový rozpočet) tak, aby při věcném hodnocení bylo možné posoudit adekvátnost stanovených nákladů s přihlédnutím ke stupni přípravy dokumentace. Vzor tabulky rozpočtu je přiložen v dokumentaci výzvy pod odkazem „Vzor vybraných příloh žádosti o podporu“ jako vzor 06. Žadatel je dále povinen vyplnit výpočtový formulář v programu MS Excel k rozpočtu ze vzoru z dokumentace výzvy.“
Z výše uvedeného vyplývá, že podrobný položkový rozpočet není povinně dokladovaný.
11. Pro podání žádosti není jako požadovaná příloha projektová dokumentace pro stavební povolení? Postačuje tedy nějaká studie umístění dobíjecích stanic? Kdy je následně nutné doložit PD pro stavební povolení?
PD pro stavební povolení není povinně vyžadována. Požadované relevantní technické informace k jednotlivým stanicím mají být součástí přílohy č. 3 Investiční záměr – Podklady pro technicko-ekonomické hodnocení. Viz specifické podmínky programu (str. 17).
12. Jsou místa dobíjecích stanic v době podání žádosti o podporu závazná a nebo je možné je v průběhu administrace žádosti nahradit jiným místem (např. s ohledem na řešené majetkové poměry)?
Viz specifické podmínky programu, kapitola 5.3.1 (Ostatní podmínky čerpání finančních prostředků pro podprogramy 1a až 1d ), konkrétně bod g).
13. Majetkové vypořádání je nutné doložit do jaké doby? Postačuje do vydání RoPD, případně do ukončení projektu? Je nutné, aby všechny pozemky byly ve vlastnictví žadatele/příjemce, případně postačuje smlouva umožňující umístění dobíjecí stanice a zahrnující dobu udržitelnosti projektu?
Konkrétní zajištění příslušných pozemků žadatel v žádosti o podporu nemusí dokládat. Žadatel musí být nicméně schopen si zajistit, že dané pozemky využívané pro umístění podpořených stanic bude mít k dispozici minimálně po dobu udržitelnosti projektu (tj. lze to i např. dlouhodobým pronájmem). Podpořené dobíjecí stanice nicméně musí být ve vlastnictví žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu.
14. Je to tak, že dobíjecí stanice v garáži kancelářské budovy, ke které je umožněn přístup zaměstnancům společností sídlících v budově a návštěvníkům budovy (není možné, aby kdokoli z ulice bez dalšího do garáže přijel a dobíjecí stanici využil), nenaplňuje definici veřejně přístupné dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách? Bude stejně posouzena i situace, kdy bude parkoviště umístěno vedle budovy a bude na něj (formou umístění závor) umožněn přístup pouze vybraným osobám (tj. taktéž nebude možné, aby kdokoli z ulice bez dalšího na parkoviště přijel a dobíjecí stanici využil)?
Popsaná situace se jeví tak, že nenaplňuje veřejný přístup dle § 2, písm. r) zákona o pohonných hmotách. V příkladu uvedené dobíjecí stanice by nebylo možné podpořit v rámci výzev na podporu infrastruktury alternativních paliv vyhlašovaných Ministerstvem dopravy v rámci OPD3, kde je veřejný přístup nezbytnou podmínkou podpory. Nicméně upozorňujeme, že gestorem zákona č. 311/2006 Sb. je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
15. Jak má být stanovena cena prodeje el. energie v místě a čase obvyklá? Jedná se o průměr v rámci celé ČR nebo se jedná o cenu u nejbližšího veřejného dobíjecího místa?
Požadavek na cenu obvyklou vychází z nařízení GBER, které je přímo citováno ve Specifických podmínkách programu veřejné podpory - Podpora infrastruktury pro alternativní paliva. Dále je k tomuto tématu v nařízení AFIR navíc uvedeno: „Ceny účtované provozovateli veřejně přístupných dobíjecích bodů musí být přiměřené, snadno a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační. Provozovatelé veřejně přístupných dobíjecích bodů nesmí činit rozdíly mezi cenami účtovanými koncovým uživatelům a cenami účtovanými poskytovatelům služeb mobility ani mezi cenami účtovanými různým poskytovatelům služeb mobility.“
16. Pro zajištění samotné dobíjecí služby (maloobchodu) pak plánujeme využít 3. stranu, provozující SW platformu. Dodavatel této služby musí být dle Pravidel (str. 15) vybrán na základě soutěžního, transparentního a nediskriminačního přístupu, tzn. na základě VŘ?
Bude-li provoz infrastruktury zajištěn prostřednictvím třetí osoby, musí být vždy provozovatel vybrán na základě soutěžního, transparentního a nediskriminačního přístupu.
17. Je možné, aby si jeden subjekt zachoval status provozovatele dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách přesto, že své povinnosti či jejich část smluvně deleguje na jiný subjekt (jakožto svého poddovatatele)?
Gestorem zákona č. 311/2006 Sb. je Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale v současnosti je klíčové, jak definuje provozovatele dobíjecích stanic tzv. nařízení AFIR (nařízení 2023/1814), které je přímo účinné a pokud by byla tato úprava v čemkoliv v konfliktu s doposud platnou národní úpravou, pak bude mít aplikační přednost právě dané nařízení (od dubna letošního roku, kdy vstoupí v účinnost). Dle definice 39 v článku 2 daného nařízení se provozovatelem dobíjecí stanice myslí „subjekt odpovědný za řízení a provoz dobíjecího bodu, který koncovým uživatelům poskytuje službu dobíjení, a to i jménem a na účet poskytovatele služeb mobility“. Klíčové zde je, že tato definice zmiňuje odpovědnost daného subjektu za provoz dobíjecího bodu, což podle nás znamená, že záleží na tom, jak jsou smluvně dané povinnosti nastavené. Jinými slovy majitel dobíjecího bodu může svou odpovědnost plně přenést na jiný subjekt, který pak bude vykonávat roli provozovatele, ale může mu svěřit jen část těchto povinností (např. spojených se servisem stanic) s tím, že si vymíní, že nadále on je provozovatelem daného souboru dobíjecích stanic.
18. Žadatel by rád zahájil výběrová řízení na některé dodávky před termínem podání žádosti o dotaci. Je to možné?
Citace ze specifických podmínek definuje tuto podmínku takto: Nezahájí práce na projektu před podáním žádosti o podporu. Zahájením prací se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti.
19. Ve Specifických podmínkách se k podprogramu 1a1 uvádí, že podporováno je umístění dobíjecích stanic na lokalitách nacházejících se buď přímo na hlavní nebo globální síti TEN-T nebo do 3 km po pozemní komunikaci od nejbližšího sjezdu z komunikace na síti TEN-T, a to s výjimkou lokalit nacházejících se méně než 50 km od koncových bodů úseků, kde jsou již parametry nařízení AFIR aktuálně plněny (viz zeleně vyznačené úseky na obrázku 1). Současně se zde uvádí že přehled konkrétních úseků komunikací využitelných pro umístění stanic v rámci podprogramu 1a1 (s vymezením kilometráže od – do) je zpracován v samostatném dokumentu, který bude pro jednotlivé výzvy aktualizován. Jaký je vztah mezi obrázkem 1 ve Specifických podmínkách a uvedeným přehledem v samostatném dokumentu?
20. Jsou pro výzvy relevantní dokumenty EIA a NATURA?
Doložení dokumentace související s procesem EIA či NATURA2000 není povinně předkládanou přílohou žádosti o podporu z OPD v rámci výzev v opatření 09 (Infrastruktura pro alternativní paliva). Nicméně pokud by bylo z hlediska povolovacích procesů pro danou infrastrukturu nezbytné provedení hodnocení EIA či zajištění vyjádření k ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000, tak žadatel musí samozřejmě tyto procesy či dokumenty pro příslušné orgány zajistit.
S ohledem na uvedenou skutečnost (nedokladování v rámci žádosti o podporu) budou zároveň příslušná kritéria týkající se hodnocení EIA a Natura 2000 (K.5.B, K.5.C) posuzována jakožto „nerelevantní“.
21. Je dle nařízení AFIR nutné, aby každá AC dobíjecí stanice s výkonem do 22kW byla osazena displayem, který bude generovat QR kódy pro placení? Nebo postačuje statický QR kód, který směruje zákazníka na platební bránu propojenou s dobíjecí stanicí za účelem platby za konkrétní dobíjecí relaci?
AFIR říká, že na veřejně přístupných dobíjecích bodech zavedených po 13. dubnu 2024 je možné jednorázové dobití pomocí platebního prostředku, který se v Unii běžně používá. Za tímto účelem provozovatelé dobíjecích bodů přijímají v těchto místech elektronické platby prostřednictvím terminálů a zařízení používaných pro platební služby, včetně alespoň jedné z těchto možností:
- u veřejně přístupných dobíjecích bodů s výstupním výkonem nižším než 50 kW zařízení využívajících internetové připojení a umožňujících bezpečnou platební transakci, jako jsou zařízení, která generují specifický kód rychlé odezvy (QR kód).
A dodává toto (pro jistotu přidáváme originální znění, abychom předešli rozdílné interpretaci): Payments through a static QR-code do not meet the requirements of Article 5(1) (c), as the subparagraph explicitly requires the presence of a device using an internet connection. A sticker is not a device and would not be sufficient to meet the legal requirement. The co-legislators insisted on the inclusion of this requirement, since practice has indicated that QR code stickers are particularly prone to fraud. A device that is capable of generating a specific QR code as provided as an example in the article refers to a device that generates a unique QR code for each transaction.
Doplnění dne 2.5.2024 (na základě aktualizace „Questions and Answers on the Regulation on the deployment of alternative fuels Infrastructure - EU 2023/1804) :
Article 5(1) of AFIR stipulates that the operator must accept electronic payment through devices using an internet connection and allowing for secure payment transactions. That includes all devices that meet those requirements, including those built into the recharging station as well as mobile devices of the end user.
In principle a static or dynamic QR code referring the user to a website through which secure payment transactions are carried out through a mobile phone could be in line with this provision. However, no matter which technical solution is adopted it must ensure a secure payment transaction. Therefore, a static QR code could be in line with AFIR as long as it is readable and the security of the payment transaction is ensured.
22. Publicita – v Pravidlech pro žadatele a příjemce se uvádí, že každá dobíjecí stanice má být označena logy. Jak je to u projektů nad 500 tis. EUR, kde je povinnost dočasného billboardu, potažmo po dokončení stálý billboard / pamětní deska? Pokud bude projekt zahrnovat např. 200 dobíjecích stanic v různých lokalitách, je zde nějaké pravidlo, kam dočasný billboard během realizace umístit? Stačí např. v jedné, nejvíce vhodné lokalitě? Obdobně pak u té stálé pamětní desky – je povinnost umisťovat ke každé z dobíjecích stanic, i když budou součástí jednoho projektu?
U projektů s celkovými náklady nad 500 tis. EUR:
Podle PPŽP OPD3 kapitoly 17.2 c) Během realizace projektu je nutné umístit buď dočasný billboard nebo permanentní billboard nebo stálou pamětní desku, a to pouze na jedno dobře viditelné místo pro veřejnost, nemusí být u každé dobíjecí stanice. V případě dočasného billboardu ho po dokončení realizace projektu nahradí buď permanentní billboard (který odolává povětrnostním vlivům) nebo stálá pamětní deska (z materiálů odolných vůči povětrnostním podmínkám) pro každou operaci, která zahrnuje hmotnou investici (tzn. každý projekt, ne nabíjecí stanici). Stačí pouze jedno trvalé označení projektu, tedy buď dočasný billboard (po skončení realizace nahrazený permanentním BB/PD) nebo rovnou permanentní billboard nebo rovnou stálá pamětní deska, a to po celou dobu fyzické existence daného projektu. U projektů ODP3 není nutné nahradit permanentní billboard stálou pamětní deskou, protože permanentní billboard je adekvátním trvalým označením projektu na stejné úrovni jako stálá pamětní deska.
V souladu s kap. 17.2 a) a b) je dále ve všech případech zapotřebí uvádět informace o projektu i na webové stránce příjemce nebo posty na sociální síti (existují-li); a na dokumentech a komunikačních materiálech určených pro širokou veřejnost nebo účastníky operace uvádět logo EU.
A zároveň dle Podpory infrastruktury pro alternativní paliva, Specifické podmínky programu veřejné podpory, kapitoly 5.3.1 p) má být každá nabíjecí stanice opatřena logem EU na viditelném čelním místě na první pozici zleva v horizontálním řazení a na nejvyšší pozici ve vertikálním řazení. Logo EU musí mít stejnou velikost (výšku) jako všechna ostatní použitá loga a nejlépe v barevném provedení. Lze využít vzor zveřejněný u dokumentace výzvy. Konkrétní podoba loga k označení těchto dobíjecích stanic musí být předem odsouhlasena Řídícím orgánem OPD3 prostřednictvím e-mailu info@opd.cz
Pokud by se jednalo o projekt, jehož celkové náklady přesáhnou 10 mil. EUR, je ještě zapotřebí zorganizovat komunikační akci – viz PPŽP OPD3 kap. 17.2 písm. e).
V případě dalších dotazů týkajících se publicity se prosím obracejte na info@opd.cz.
23. Lze do projektu v rámci výzvy č. 24 (podprogram 2b) zařadit stanici, která je lokalizována těsně za administrativní hranicí příslušného městského uzlu?
Dobíjecí parky a vodíkové plnící stanice, které jsou sice mimo administrativní hranice příslušného městského uzlu, ale jsou v jeho těsné blízkosti a jsou zároveň z příslušného městského uzlu snadno dostupné po pozemní komunikaci, by měly být považovány za vyhovující nařízení AFIR. Takovéto dobíjecí parky či plnící stanice tedy lze předkládat v rámci projektů ve výzvách, které se odkazují na městské uzly v návaznosti na nařízení AFIR.